Target jako nástroj pro seznámení s rušivkami
V minulém článku jsme probírali stacionární target. Je to jednoduché chování, které nám skvěle poslouží k přidávání rušivek a budování další „abstrakce“ kolem něj. Nyní na tomto článku budeme stavět a posuneme se na další úroveň. Pejsek se naučí díky targetu pracovat v rušném prostředí.
Co už by váš pejsek měl umět?
Pes už umí spolehlivě na slovní povel jít a ťuknout nosem do targetu. I pokud je od něj target v určité vzdálenosti, třeba 3m. Zároveň potřebujeme, aby náš pes rozuměl slovnímu povelu. To znamená, že náš pes umí toto chování provést pouze na slovní povel, třeba „target“. Musí to umět, aniž bychom mu pomáhali gestem nebo tím, že se na target upřeně díváme. Také umí spolehlivě rozlišovat. To znamená, že pokud jej posadíme třeba na 3 metry od targetu a dáme mu např. povel „lehni“, opravdu si spolehlivě lehne a nepůjde ťuknout do targetu ani nenabídne jiné chování.
Pro nadšence
Skvělé také je, byť to není podmínka, pokud takto umí provádět jednoduchá chování, i když na nás vůbec nevidí. Obecně je učení povelů ze zákrytu velká zábava. Mě vždy velmi baví údiv klientů, když zjistí, že jejich pes neumí dané chování provést, pokud zároveň nevidí na psovoda a nemůže číst jeho řeč těla.
Jak dál?
Nyní můžeme začít přidávat rušivky. Z mé zkušenosti je nejjednodušší začít s pamlskem. Ideálně s pamlskem relativně nízké hodnoty, jako je například běžná granule. Postupovat tedy budeme takto:
- Pejska posadíme zhruba 1 metr od našeho stacionárního targetu.
- Do dostatečné vzdálenosti od něj (pro začátek klidně 2 metry a víc) položíme na zem pamlsek.
V této fázi to nechceme příliš komplikovat, pamlsek tedy doopravdy v klidu položíme na zem. Pokud vidíme, že je náš pes na pamlsek příliš nafixovaný, nemá smysl dávat slovní povel pro target. Samozřejmě by jej nebyl schopen splnit a rozeběhnul se k pamlsku.
- Pejska oslovíme nebo upoutáme jeho pozornost tak, aby se byl schopen podívat na nás, ale pořád byl schopen zůstat v odložení a nerozeběhnul se k nám.
- Teď mu můžeme trochu pomoct. Rukou mu ukážeme na target, počkáme zhruba vteřinu a poté vyslovíme slovo pro ťuknutí do targetu. (Já používám úplně jednoduše „target“.)
- Pokud se podaří, že se pejsek rozběhne k targetu a ťukne na něj, použijeme marker, odměníme a pamlsek ze země sebereme. Pokud se pejsek splete a na povel „target“ se rozeběhne k pamlsku, samozřejmě jej necháme ho sebrat. Místo zákazového povelu je vhodnější pamlsek zašlápnout nebo přikrýt rukou.
Snižování kritérií
Při dalším opakování samozřejmě snížíme kritéria a zde máme několik možností. První z nich je, že pamlsek položíme na zem, ale hned jej zase sebereme a teprve poté pošleme pejska na target. Druhá možnost je zvětšení vzdálenosti pamlsku od targetu. Případně můžeme pamlsek nechat tam, kde je, ale target přemístíme k pejskovi blíže.
Zvyšování kritérií
Pokud se naopak daří a pes pracuje spolehlivě a vidíme na něm, že si je jistý tím, co má dělat, není neklidný a nemá tendence se stahovat k pamlsku nebo se mu naopak příliš vyhýbat, můžeme kritéria naopak zvětšit.
Já většinou vzdálenost pamlsku od targetu zmenšuji, až se postupně dostanu k tomu, že pamlsek leží přímo u targetu. Pokud se mi daří, můžu začít přidávat uvolňovací povel. To znamená, že psovi dám buďto povel „target“, nebo použiju signál, který znamená, že si může sebrat pamlsek, např. slovo „můžeš“. Ale pouze za předpokladu, že tento uvolňovací povel pejsek už zná. Úplně nedoporučuji představovat mu jej jako novinku při cvičení s targetem.
Následně můžu dál zvyšovat kritéria. Jednak tím, že používám atraktivnější pamlsky jako rušivku. Jednak ale také tím, že pamlsek nepokládám, ale místo toho jej odhazuji větší a větší rychlostí. Pro psa je samozřejmě tím náročnější se od pamlsku odpoutat a jít pracovat s targetem.
S dalším zvyšováním kritériím se meze nekladou. U psů, kteří mají raději hračku nebo aport, bude samozřejmě mnohem těžší pracovat s rušivkou v podobě letící hračky než s pamlskem. Ale vzhledem k tomu, že cílové chování je stále stejné a nesmírně jednoduché – jdi a ťukni do targetu, bude pro psa velmi jednoduché chápat, co po něm celou dobu chceme. A jak pro něj, tak i pro nás bude velmi snadné přidávání rušivek. Za mě se jedná o jeden z nejlepších způsobů, jak psa naučit, aby s námi byl schopen spolupracovat i ve velmi náročném prostředí plného rušivých podnětů.
Získejte E-Book zdarma již dnes
Už jste jen krůček od informací, které vám jednou pro vždy vysvětlí, proč váš pes není vlk a proč byste se k němu ani neměli tak chovat. Váš pes je prostě pes.

Další skvělé články
3 tipy pro výběr pamlsků (nejen pro reaktivce)
Často se mi stává, že na trénink dorazí klienti a přinesou si pamlsky, které jejich pes nechce. U pokročilejších týmů je samozřejmě možné použít jiné způsoby a strategie odměňování. Ale pokud chceme využít například techniku protipodmiňování u reaktivních psů, pak se bez nich v podstatě neobejdeme. Sepsal jsem tedy pár tipů k výběru pamlsků, ať už na tréninkovou lekci nebo na běžnou procházku.
Zastavení – chování, které bych jako trenér zvířat učil všechny psy
Pokud se mě zeptáte, co by se podle mého názoru měl učit každý pes (anebo by se o to měl alespoň jeho majitel snažit), tak vás možná překvapím. Není to totiž přivolání, které se v tolika psích knihách udává jako nejdůležitější chování ze všech. A není to ani to „všemi řešené“ netahání na vodítku nebo zanechání o samotě.
Stacionární target – rozlišování stran
V minulých dílech jsme si představili stacionární target jako užitečnou tréninkovou pomůcku, která má v praxi mnoho využití. Také jsme probírali jednotlivá kritéria chování, která by měl náš pes zvládnout. Pokud se nám tedy vše uvedené již podařilo a náš pes umí spolehlivě ťuknout nosem do targetu i na větší vzdálenost a je schopen povel k targetu spolehlivě rozlišit od jiných známých povelů, můžeme k targetu přidat další „abstrakci“.