Tip pro lepší vnímání signálů vodítka

Následující cvičení jsem si vypůjčil od mého kolegy a kamaráda, trenéra Roberta Zlochy, kterému bych tímto rád poděkoval za rozšíření mého repertoáru a doufám, že se nebude zlobit, když se o něj veřejně podělím. Samozřejmě jsem si jej trochu upravil, takže cokoli, co se vám na něm bude líbit, je jeho nápad a naopak to, co se vám na něm líbit nebude, je moje inovace.

Trénink chůze na vodítku (a časté nešvary)

Chůze na prověšeném vodítku je jednou ze základních dovedností, kterou by měl zvládnout každý pes a obzvlášť to platí pro psy žijící ve městech. Potíž je často v tom, že pes vlastně nikdy nezjistí, jak se má chovat v případě, kdy na krku, nebo pokud používáme postroj, na zádech, ucítí tlak od vodítka, ve chvíli, kdy se vodítko napne. 

Zapomíná se na to i v případě, kdy chůzi na prověšeném vodítku cvičíme v rámci běžného pozitivního tréninku, kdy odklikáváme a odměňujeme pozici u nohy, případně následování při obratech a změně směru, nebo otáčení u nohy prostřednictvím targetu. I tady většinou chybí informace co udělat ve chvíli, kdy se vodítko napne, např. pokud psa zaujme něco v prostředí. 

Pes se pak naučí reagovat na vodítko pouze ve chvíli, kdy je tlak natolik silný, že už mu neumožňuje pokračovat v pohybu dopředu. Nežádoucím vedlejším efektem, kromě fyziologického rozměru věci, je především to, že pes postupem času na tah vodítka znecitliví a my musíme pro změnu směru používat stále více síly.

Jak naučit psa netahat na vodítku – trenérský návod

Cvičení, které se vám chystám představit, je nesmírně jednoduché a vyžaduje od psa jenom jedinou dovednost – pes musí umět spolehlivě nastoupit předními packami na target, typicky dřevěnou bedýnku s nahoře nalepeným kouskem koberce, aby to na ní pejskovi neklouzalo. Takové bedýnky si můžeme buďto koupit už hotové, případně se v domácích podmínkách dají snadno vyrobit. V nejlepším případě budeme pro cvičení potřebovat bedýnky tři.

Target a jak začít trénovat

Na začátku rozložíme bedýnky vodorovně vedle sebe, ve vzdálenosti cca. 0,4 metru. Postavíme se naproti prostřednímu targetu a pejska odnavigujeme, aby na prostřední target nastoupil předními packami a čelem směřoval k nám. To bude naše výchozí pozice, ale prozatím ještě s vodítkem pracovat nebudeme. 

Pokud stojíme čelem k pejskovi, uděláme jeden krok doleva a zároveň pejskovi ukážeme na levý target. Pokud umí pracovat s targetem, neměl by mít problém chápat, co od něj očekáváme, a přesune se na levý target. V tu chvíli odklikneme a odměníme, přičemž se přesuneme k levému targetu, opět naproti psovi. 

Zde je důležité odměňovat, že pes drží pozici a nemá tendence přecházet mezi targety, dokud mu k tomu řečí těla nedáme povel, takže klidné stání na targetu proti nám čas od času odměníme. 

Následně jej můžeme pohybem a ukázáním přesunout zpátky na prostřední target, který teď máme po naší levé ruce a ve chvíli, kdy pes nastoupí na správný target, odměníme. Z prostředního targetu jej poté můžeme odnavigovat na target napravo. Směry střídáme, aby pejsek nezačal předvídat, na který target půjde a nerozešel se bez povelu. Pokud pes zvládá přesouvat se na náš úkrok do strany a ukázání, můžeme začít pracovat s vodítkem.

Práce s vodítkem

Pejska tedy odnavigujeme na prostřední target naproti sobě, připneme mu vodítko a opět se postavíme naproti němu. Nyní dáváme pejskovi tlakem vodítka povel, na kterou stranu, resp. na který target se má přesunout. 

Provedeme to tak, že zůstaneme stát a dáváme pozor, abychom se nepohybovali do strany – pak bychom pejska povelovali naší řečí těla a ne tlakem vodítka. Co nejmenší silou zatáhneme za vodítko do požadovaného směru a hned tlak uvolníme. Počkáme zhruba vteřinu a uděláme úkrok do příslušného směru, stejně jako v předchozí fázi. 

Všimněte si, že děláme přesně to samé, jako když jakémukoli chování, které pes už umí, přiřazujeme nový povel. Zde je samozřejmě o zcela stejný princip – náš pes se už umí přesunout na target na povel, který mu dáváme řečí těla a my teď pouze dostáváme chování pod kontrolu novým signálem – tlakem vodítka. 

Opět můžeme střídat strany a přesouvat pejska mezi targety s tím, že postupně po zatáhnutí vodítkem odbouráváme řeč těla – děláme stále menší a menší pohyb do požadovaného směru, až pohyb odbouráme zcela a jediným povelem je skutečně pouze tlak vodítka na požadovanou stranu.

Proč je tohle cvičení fajn a komu se hodí

Toto cvičení je podle mého názoru užitečné nejen pro štěňátka a mladé psy, kteří ještě vodítko vnímat neumí, ale i pro starší psy, kteří byli na tlak vodítka během jejich života znecitlivěni. 

Samozřejmě k němu postupem času přidáváme další rušivky jako jsou pamlsky, hračky, různé zvuky a případně i ostatní psy. Schopnost reagovat i na ten nejjemnější tlak od vodítka je užitečná dovednost pro každého psa. A to i v případě, pokud se někdy budete potřebovat odchýlit od zásad pozitivního tréninku a se psem na vodítku trhnout. V takovém případě vám bude stačit mnohem menší úsilí a mnohem menší tlak, což jistě oceníte jak vy, tak váš pes.

Autor článku: Jakub Beran