Prostě si s sebou vemte ty pamlsky!

Pamlsky s sebou beru pokaždé, když jdu se svými psy ven. Ať už jdeme na procházku do lesa, k veterináři, nebo vyřídit něco do města. Proč? Chci mít vždycky možnost odměnit svoje psy za správné chování, správnou volbu. Taky mám mističku s pamlsky blízko vchodových dveří, abych mohla svoje psy jednoduše odměnit, když přijde návštěva.
Existují i jiné odměny než pamlsky?
Samozřejmě. Hračky na milion způsobů, slovní pochvala, přístup k prostředí, to, co zrovna v tu chvíli můj pes chce... Možností je spousta, ale jídlo je rychlý a jednoduchý způsob, jak psa odměnit.
Znamená to, že jsem závislá na pamlscích a bez nich procházku nezvládnu, že moji psi jsou nevychovaní?
Myslím, že moji psi jsou vychovaní velmi dobře a když pamlsky zapomenu, nebo třeba schovám do batohu, „neposlušnost“ se nekoná.
Proč tedy pořád odměňuji?
Chování psa není věc vytesaná do kamene. Pes, stejně jako my, se učí neustále a podle toho mění svoje chování a návyky. Pokud dlouhodobě klesne počet odměn (ať už jídlem, či hračkou nebo něčím jiným) například za přivolání, může si pes začít hledat odměňující činnosti sám v prostředí. Třeba tím, že dá přednost očichání cizího psa před návratem ke mně.
Jídlo používám i pro obohacení procházky a mentální stimulaci psů. Hrajeme hry pro pozornost, cvičíme poslušnost a sebekontrolu, hledáme pamlsky schované v přírodním terénu.
Schopnost mít zájem o pamlsky v různých prostředích a situacích je dovednost, kterou běžní majitelé velmi podceňují a může nám pomoci vyřešit náročnou situaci, kterou ještě nemáme natrénovanou.
Hodnota odměn
Když jsem začala v tréninku cíleně pracovat s různými hodnotami pamlsků a přestala předpokládat, že můj pes bude stejně nadšeně fungovat za granuli jako za kousek sýra, velmi to můj trénink zefektivnilo. Pamlsky nejvyšší hodnoty používám ve dvou případech:
U chování, která jsou pro mě velmi důležitá a pro psa velmi těžká a u chování, která teprve učím.
Teď, když už přivolání moji psi umí, nemusím je vysokohodnotným pamlskem odměňovat pokaždé, když přiběhnou, ale aplikuji takzvaně nepravidelný rozvrh odměn. Střídám slovní pochvalu, hozenou granuli, kterou může pes honit, maso, sýr, voňavý pamlsek, hozenou hračku, přetahování o hračku a možnost běžet za tím, od čeho jsem psa odvolala.
Typ odměny většinou přizpůsobím obtížnosti přivolání v dané chvíli. Pokud se blíží kolo, které mého psa nezajímá, a já si ho přivolám a přiřadím k noze, dostane za odměnu volno a pokračujeme v procházce. Pokud se nechá odvolat ze hry ze psem, přijde spousta jásání a několik kousků masa nebo přetahování o hračku – jackpot pro mého psa.
Při tréninku nových chování používám vysokohodnotné odměny, abych si pes cvik rychle oblíbil. Například při zastavení na povel nejdřív ve 100 % případů házím psovi velkou odměnu hned jak se zastaví. Až když je chování spolehlivé v různých situacích, přejdu na nepravidelný rozvrh odměn a volím odměnu podle obtížnosti situace. Po většinu času pes nadšeně pracuje pro obyčejnou granuli - hodnota masa už je totiž “zabudovaná” v samotném cviku.
A to mu mám dávat maso?!
Často se setkávám s odporem, když chci po majitelích, aby na procházku s sebou nosili vařené maso, nebo jiné pamlsky vysoké hodnoty. Pořád jsem nepřišla na to, proč přijde některým lidem tak nemyslitelné dávat svému psovi maličké kousky vařeného masa a radši ho ládují koupenými pamlsky s různě kvalitním složením, které vyjdou finančně o dost dráž. Navíc vám prozradím tajemství: ač se to na první pohled nezdá, např. vařená hovězí kližka nakrájená na maličké kostičky na vašich rukou nezanechá vůbec žádný zápach ani mastnotu na rozdíl od mnoha průmyslově vyráběných pamlsků.
Kam s pamlsky?
Na trhu je nespočet pamlskovníků, kabelek, ledvinek a kapsiček na pamlsky, vyberte si tu svoji. Mně se nejvíc osvědčil pamlskovník od 4dox, do kterého se mi vejdou kromě základních pamlsků i pytlíky na bobky, mobil, klíče, hračka a další nezbytnosti. Na pásek pamlskovníku pak cvaknu silikonovou kapsičku, do které patří „vlhké pamlsky“, jako je maso.
„Už by to měl umět.“
Zapomeňme na představu, že psovi chování jednou „vysvětlíme“ a on by ho od té doby měl perfektně vykonávat vždy a všude a nejlépe bez odměn. Trénink je celoživotní proces. Naučená chování je potřeba udržovat a vždy je co vylepšit. Váš pes umí přivolání? A umí ho i od misky s pamlskem, letící hračky, běžícího psa, od vody, zajímavého pachu, od oblíbeného člověka? Ne? Tak pojďme trénovat a odměňovat.
Vynechme ego
A v neposlední řadě: Moji psi mají rádi pamlsky a dělá jim radost, když jeden dostanou. A já jim ráda dělám radost. Když dodržím zásady zdravé výživy a nepřekrmuji je, proč bych s sebou pamlsky nebrala?
Dělejte svým psům radost (a sobě taky)!
Získejte E-Book zdarma již dnes
Už jste jen krůček od informací, které vám jednou pro vždy vysvětlí, proč váš pes není vlk a proč byste se k němu ani neměli tak chovat. Váš pes je prostě pes.

Další skvělé články
Reakce na jméno – jak ji správně naučit a v čem se často chybuje
První věc, kterou učím štěně hned, jak se mi dostane do tréninku, je jeho jméno. Na první pohled se jedná o věc tak jednoduchou a intuitivní, že nedává smysl se jí příliš zabývat. Já kolem sebe ale často vidím, že lidé pracují se jménem psa nesprávně, z čehož do budoucna vyplyne řada problémů. Proto bych se s vámi rád podělil o můj postup tak, jak jej předávám mým klientům.
Co když pes sežere hroznové víno?
Nestává se to příliš často, ale přesto to riziko visí pořád ve vzduchu. Co když pes sežere hroznové víno? Nebo rozinky (které mohou být třeba v pečivu, co někde popadne)? Přestože to stále většina majitelů neví, hroznové víno je pro psa toxické a může mít katastrofické následky.
Jak naučit psa netahat na vodítku – trenérský tip pro lepší vnímání signálů vodítka
Následující cvičení jsem si vypůjčil od mého kolegy a kamaráda, trenéra Roberta Zlochy, kterému bych tímto rád poděkoval za rozšíření mého repertoáru a doufám, že se nebude zlobit, když se o něj veřejně podělím. Samozřejmě jsem si jej trochu upravil, takže cokoli, co se vám na něm bude líbit, je jeho nápad a naopak to, co se vám na něm líbit nebude, je moje inovace.


