Můj pes se na tréninku chová jinak než doma
Je to už skoro pravidlem na různých konzultacích, praktických lekcích a dokonce i na táborech: z čím větší dálky člověk přijede, aby se psem řešil jeho naprosto nevhodné chování, tím spíše se bude pes chovat naprosto vzorně.
On to zrovna tady nepředvede, potvora!?
Už tolikrát jsem slyšel věty jako: „Já sem jedu až ze Žiliny, abyste mi s tou jeho neustálou agresí poradil, a on zrovna tady bude dělat svatouška!“ Nebo: „Tak to koukám, takového jsem ho snad ještě neviděl! Tak ale nevím, co tu budeme cvičit, když on se evidentně rozhodnul, že tady bude úplně v klidu.“
Na tréninku je to úplně jiný pes...
Tyhle situace často nastávají hned na začátku tréninkového procesu a většinou poté, co mi majitel psa dlouze a obšírně vyprávěl o jeho problémech. V jeho vyprávění bývá vykreslen strašný psí darebák a neurotik. Pak na plac ale nastoupí úplně normální zvíře, které ne a ne naplnit svou strašlivou pověst. Většinou jsou v takových chvílích lidé zklamaní. Taková dálka to sem byla, stálo to peníze a čas běží… A stále není na čem pracovat!
Jenže ono je na čem pracovat, i když to dotyčný nevidí. V tu chvíli, kdy místo ďábla přišel andílek, je dobré se zamyslet, co všechno je tady jinak. Pes s problémovým chováním není porouchané auto, které po bouračce dotáhneme do servisu a ono tam bude mít stále stejnou poruchu, jakou mělo na silnici.
Co stojí za jiným chováním psa?
„Poruchu psí duše“ má velmi často na svědomí prostředí, ve kterém se porucha odehrává. Nebo způsob zacházení s ním v okamžiku, kdy se „porucha děla“. A v neposlední řadě i to, jak moc se na něj jeho člověk v krizi soustředí a na co myslí. Pokud má někdo na vodítku psa, který pro své okolí představuje problém, pak obvykle myslí na ty nejčernější scénáře, reakce ostatních a veřejné odsouzení. Pokud spolu přijdou do bezpečného prostředí, kde je nikdo nesoudí a člověk se může beze stresu na svého psa soustředit, bývá to často i pro psa obrovská změna a úleva.
Samozřejmě to nemusí být jediný rozdíl. Může tu být změna práce vodítkem, jiná intonace hlasu, jiné tempo práce, správně použité povely…těch možností je mnoho. V každém případě není prohrou, že pes, jehož problém jste chtěli řešit, chová vzorně a problém nemá. Je to naopak krásný důkaz toho, že taková možnost existuje.
Tak z ní mějte radost a využijte ji ke studiu „co všechno jste se psem udělali jinak, že se to zrovna teď daří.“ Protože když si tuhle chvíli úspěchu zapamatujete, dokážete ji zopakovat i po návratu domů.
A o to přeci šlo, ne?
Získejte E-Book zdarma již dnes
Už jste jen krůček od informací, které vám jednou pro vždy vysvětlí, proč váš pes není vlk a proč byste se k němu ani neměli tak chovat. Váš pes je prostě pes.
Další skvělé články
Reakce na jméno – jak ji správně naučit a v čem se často chybuje
První věc, kterou učím štěně hned, jak se mi dostane do tréninku, je jeho jméno. Na první pohled se jedná o věc tak jednoduchou a intuitivní, že nedává smysl se jí příliš zabývat. Já kolem sebe ale často vidím, že lidé pracují se jménem psa nesprávně, z čehož do budoucna vyplyne řada problémů. Proto bych se s vámi rád podělil o můj postup tak, jak jej předávám mým klientům.
Co když pes sežere hroznové víno?
Nestává se to příliš často, ale přesto to riziko visí pořád ve vzduchu. Co když pes sežere hroznové víno? Nebo rozinky (které mohou být třeba v pečivu, co někde popadne)? Přestože to stále většina majitelů neví, hroznové víno je pro psa toxické a může mít katastrofické následky.
Jak naučit psa netahat na vodítku – trenérský tip pro lepší vnímání signálů vodítka
Následující cvičení jsem si vypůjčil od mého kolegy a kamaráda, trenéra Roberta Zlochy, kterému bych tímto rád poděkoval za rozšíření mého repertoáru a doufám, že se nebude zlobit, když se o něj veřejně podělím. Samozřejmě jsem si jej trochu upravil, takže cokoli, co se vám na něm bude líbit, je jeho nápad a naopak to, co se vám na něm líbit nebude, je moje inovace.