Chytání za postroj – proč to potřebujete?
Chytání za postroj, dříve chytání za obojek, je hra, kterou by měl mít ve své výbavě každý pejskař. Je velmi dobře známá agiliťákům, ale patří určitě do tréninku všech pejsků. Reaktivců obzvlášť.
Postroj vs obojek – co je za mě lepší?
Já říkám chytání za postroj, protože jsem pro používání postrojů. Pokud z nějakého důvodu používáte obojek, bude to vypadat úplně stejně. Nevidím ale moc situací, kdy bych na psovi potřeboval obojek, pokud třeba neučím cílené rozlišování připnutí vodítka na obojku a na postroji, které se dá používat například pro trénink vycházkové chůze.
Pokud vám někdo v dnešní době tvrdí, že pro jeho tréninky potřebujete jedině obojek, je to za mě red flag, varování, že se na takovém místě nemusí používat úplně etické metody. To neznamená, že použití obojku je špatně, to určitě ne, je to zcela v pořádku. Jen pokud někdo tvrdí, že jedině obojek, to už je divné.
O stahovacích, elektrických a ostnatých obojcích, strunách a podobných parádách se snad vůbec bavit nemusíme. To jsou pomůcky, které jsou čistě odsouzeníhodné a nemají v 21. století co dělat.
Jak vypadá hra chytání za postroj/obojek?
Když máme v tomhle jasno, jdeme na samotnou hru. Učíme v ní pejska, že chytání postroje je fajn a nemusí se ho bát, nemusí to v něm vyvolávat žádný stres. Naopak, bude to mít naučené jako signál, že vás má vnímat a že dostane odměny. To se hodí v situacích, kdy si psa potřebujete chytit. Vyjíždí vám na psa, chytáte postroj. A místo toho, aby vám to do situace přidalo další naštvání, přidává to spíše pozitivní emoce.
Jak se hru naučit?
Jak na to? Velmi jednoduše, máme dvě základní varianty. Chytám postroj, dávám pamlsek, dávám další pamlsek, pouštím postroj. V různých pokusech dávám při držení různé množství pamlsků. To je první varianta využívající klasické podmiňování. Když ti držím postroj, dostáváš jídlo.
Druhá varianta je důležitá pro pejsky, kteří jsou na dotyky citlivější a věřte mi, je to daleko větší procento, než si myslíme. Sahám na postroj, říkám marker, pouštím postroj a odměňuji. V tu chvíli zmizí po našem markeru naše ruka, tedy něco lehce nepříjemného. To je již součástí odměny. Používám totiž v tu chvíli negativní posílení = něco lehce otravného mizí. A teprve potom přichází pamlsek jakožto pozitivní posílení. Pokud to chceme takhle rozebrat, může to znít složitě. Ale je to jednoduché. Sáhnu na postroj, řeknu marker, pustím, odměním. To je všechno.
Jak správně chytat postroj a jak psa naučit, že je to ok?
Nejsnazší směr typicky bývá ze strany a lehce ze spodu ve chvíli, kdy klečíme u psa dole. Teprve později zkoušíme sahat i přes hlavu a z různých směrů, zkoušíme sahat, když stojíme. Později děláme krok proti psovi a teprve pak chytáme postroj. Důležité ale je, postupovat tempem psa tak, abychom ho neděsili. Trénujte tuhle hru hodně a jako vždy nejprve v jednoduchých situacích. Teprve potom vám může dobře fungovat i v situacích těžších.
Proč je hra důležitá?
Pro majitele reaktivců je hra chytání za postroj jedna z těch nejdůležitějších her vůbec. A to z důvodu, který jsme si už řekli výše. Psa potřebujete chytnout většinou v nějaké vyhrocené situaci. V té chvíli má pes nejspíš hladinu stresu dost vysoko a násilné chytání za postroj nebo obojek situaci a stav psa ještě zhorší. Proto je k nezaplacení mít naučené, že chytání za postroj je něco suprového. Stres psa nevyletí ještě výš, ale naopak se sníží a celou situaci tak dokážete zvládnout mnohem jednodušeji.
Získejte E-Book zdarma již dnes
Už jste jen krůček od informací, které vám jednou pro vždy vysvětlí, proč váš pes není vlk a proč byste se k němu ani neměli tak chovat. Váš pes je prostě pes.
Další skvělé články
3 tipy pro výběr pamlsků (nejen pro reaktivce)
Často se mi stává, že na trénink dorazí klienti a přinesou si pamlsky, které jejich pes nechce. U pokročilejších týmů je samozřejmě možné použít jiné způsoby a strategie odměňování. Ale pokud chceme využít například techniku protipodmiňování u reaktivních psů, pak se bez nich v podstatě neobejdeme. Sepsal jsem tedy pár tipů k výběru pamlsků, ať už na tréninkovou lekci nebo na běžnou procházku.
Zastavení – chování, které bych jako trenér zvířat učil všechny psy
Pokud se mě zeptáte, co by se podle mého názoru měl učit každý pes (anebo by se o to měl alespoň jeho majitel snažit), tak vás možná překvapím. Není to totiž přivolání, které se v tolika psích knihách udává jako nejdůležitější chování ze všech. A není to ani to „všemi řešené“ netahání na vodítku nebo zanechání o samotě.
Stacionární target – rozlišování stran
V minulých dílech jsme si představili stacionární target jako užitečnou tréninkovou pomůcku, která má v praxi mnoho využití. Také jsme probírali jednotlivá kritéria chování, která by měl náš pes zvládnout. Pokud se nám tedy vše uvedené již podařilo a náš pes umí spolehlivě ťuknout nosem do targetu i na větší vzdálenost a je schopen povel k targetu spolehlivě rozlišit od jiných známých povelů, můžeme k targetu přidat další „abstrakci“.