Psi na volno – jak se jim vyhnout?
Přibíhající psi na volno. Kazí to trénink. Hodně. Ano, je to úplně špatně. Co s tím? Vyhýbat se místům s vysokou frekvencí takových psů.
Jak se vyhnout psům na volno?
Jasně, že se to (jako velmi často) snáz řekne, než udělá. To se ve výsledku může týkat spousty rad pro trénink reaktivců. To ale neznamená, že to není správně. Pokud bydlíte vedle parku, ve kterém pobíhá hodně psů na volno, vezmete tam svého psa každý den a on se tam každý den s někým vyřve, nezlepší se to. Fakt. To je základ moderního tréninku.
Snažte se, aby se problematická situace neopakovala tak často, ideálně vůbec. Asi víte, jak těžké je vysvětlit lidem, kteří reaktivce nikdy neměli, že by mohli mít psa na vodítku. On si chce přece jenom hrát. Dobře, chápu, můj ne, ale to už se kluci mezitím zase vyřvali.
Je to frustrující? Je, extrémně. Měli bychom k sobě být ohleduplní. Kéž by všichni pochopili, že psi by neměli volně běhat za jinými psy. Neexistuje jediná situace, kdy to bude správně, pokud vyloženě nejdeme do prostředí, kde je to dovoleno. Ale vysvětlit tohle všem je běh na dlouhou trať. Do té doby potřebujeme se svým psem pracovat.
Park, nebo kancelářské budovy?
Stejně se nakonec člověk dostane k tomu, že musí zvolit jiná prostředí, do kterých se svým psem chodit. Jednodušší prostředí. Místo do parku půjdu se psem třeba mezi kancelářské budovy. Je to ošklivější prostředí na procházku, ale pro svého psa udělám to nejlepší.
Vybírejte si místa i psy
Pozor, určitě neříkám, aby se člověk vyhýbal situacím se psy úplně. Ne, je zapotřebí s nimi pracovat, učit svého psa, jak se má chovat, učit ho komunikovat. Ale! Tohle se zkrátka většinou neděje v rámci zcela náhodných setkání v parku. Je zapotřebí takové situace správně nastavovat, hrát si se vzdáleností, vybírat správné psy, vědět, co chci dělat, být na to připravený.
Není pes jako pes
Jsou psi, ze kterých náhodné kontakty v parku vychovají pohodové psy. Ale pokud už máme psa, který ostatní psy řeší hodně, není to v drtivé většině případů ta správná cesta. Takže, vyhýbejte se cíleně exponovaným místům nebo exponovaným časům v takových místech. K tomu trénujte.
Pauza od psů občas nemusí být špatně
Ale pokud toho máte plné brejle, pes vám na každé procházce vyřve cizího psa, vyhněte se kontaktům se psy na nějakou chvíli úplně. Vyloženě se pár týdnů vyhýbejte všem psům, vyberte si pro to vhodná prostředí na procházku. Vždycky nějaké takové místo člověk najde, nemusí to být dlouhá procházka, můžete jen dojít na nějaké vhodné místo a tam nechat psa čmuchat nebo s ním trénovat. Pokud máte vnitroblok, využijte ho. Dejte sobě i svému psovi pauzu. Často už jen tohle výrazně pomůže, trochu se restartovat.
Získejte E-Book zdarma již dnes
Už jste jen krůček od informací, které vám jednou pro vždy vysvětlí, proč váš pes není vlk a proč byste se k němu ani neměli tak chovat. Váš pes je prostě pes.
Další skvělé články
Jak zlepšit přivolání (8) – Práce s rušivkami a prostředím
Přivolání je cvik, u něhož může málokdo říct, že ho má dokonale nacvičený. Jak jsme si řekli v předchozích článcích, skládá se totiž z mnoha puzzlíků, na kterých musíme se svým psem pracovat. Jednoduchý recept na dokonalé přivolání tedy neexistuje. Konkrétní tréninkový plán se bude lišit dle psa, majitele a prostředí, ve kterém se pohybují. Pojďme se ale podívat na další malý tip – další malý puzzlík do skládačky, který je stěžejní v nácviku spolehlivého přivolání.
Trigger stacking, neboli střádání stresu
Pojem, který by měl každý majitel reaktivce znát. A vlastně nejen reaktivce. (To se ale ve výsledku týká víceméně všech dovedností a principů, které si v této sérii popisujeme – nejsou jen pro majitele reaktivců.) Vysvětlíme si, proč pes některé situace zvládá, ale pak v naprosto stejné situaci vyjede, jak ke střádání stresu dochází nebo co dělat, abychom hladinu stresu u psa zase snížili.
Mark and move - trik pro reaktivce
Mark and move je finta od trenérky Grishy Stewart, mimochodem jedné z nejlepších trenérek na světě pro práci s reaktivci. Je autorkou metody BAT (behavior adjustment training). Té se občas v dobrém přezdívá “boring adjustment training”, tedy “nudný trénink pro úpravu chování”, protože její velká část je o tom, aby reaktivní pes viděl psa na tak dalekou vzdálenost, že bude schopný se opět začmuchat a nedělat nic. Tímto způsobem se nastavují jednotlivé tréninkové seance.