Fu*ktouch
Pokud zmateně koukáte na název článku a nemáte představu, o čem bude, v pořádku. Jedná se totiž o převratnou metodiku a copingovou strategii pro lidi zároveň. A taky totální blbinu.
Nosetouch trochu jinak
Povel “touch” asi všichni známe. Nabídneme psovi ruku, on se jí dotýká čumákem. Časem natrénujeme i zamrznutý nosetouch. Tedy nabízíme ruku, pes se jí dotýká nosem a zůstává v ní zapíchnutý. Jedno z nejdůležitějších chování, které chceme u psa mít, dá se využít v miliardě situací. A co je tedy “fu*ktouch”?
Kdy se vám to hodí
Každý z nás se jistě občas dostane do situace, kdy ho vlastní pes opravdu naštve. Vyjede na jiného psa, i když zrovna celou procházku je úplně vzorný, a pak je po zbytek procházky hrozně otravný. Sežere něco ze země, i když dáváme pozor, ale on v jediné vteřině naší nepozornosti zvládne sežrat největší nechutnost široko daleko. Úplně z ničeho nic vyřve člověka, kterého už viděl tisíckrát v životě. Každý si určitě nějakou takovou situaci zvládne vybavit.
Jak na fu*ktouch
Může být těžké v takové chvíli udržet nervy, nezakřičet a podobně. A poradit si taky s vlastními emocemi. Majitelé reaktivců určitě znají pocit, kdy si opravdu potřebují ulevit. Už je toho prostě moc. Proto přichází na řadu “fu*ktouch”. Psa regulérně “vyfakujeme” a on přibíhá a dává klasický nosetouch na náš vztyčený prostředníček. To je extrémně roztomilé a zábavné a nálada se oběma okamžitě zlepší.
Trénink
Je samozřejmě zapotřebí takovou dovednost nejprve natrénovat. Typicky pojedeme klasický nosetouch na naši dlaň, postupně začneme zapojovat pokusy na hřbet ruky a ubírat počet prstů, kterých se pes dotýká.
Jasně, je to absolutní blbost s prioritou tak 285. Máme desítky důležitějších věcí pro trénink. Na druhou stranu, občas je fajn si umět ze sebe i ze psa udělat srandu, vypustit páru a zvládnout to eticky (nenásilně).
Kdo to vymyslel?
Kredit za tohle chování musím dát své ženě, která je jeho autorkou. A taky Bailymu, který žádný trénink nepotřeboval a prostě to jednou rovnou udělal. Vše asi vysvětluje fakt, že žena je spíš kočičí člověk. Jen omylem skončila v domácnosti se psem, trenérem psů a spoluzaložila Psichologii.
Získejte E-Book zdarma již dnes
Už jste jen krůček od informací, které vám jednou pro vždy vysvětlí, proč váš pes není vlk a proč byste se k němu ani neměli tak chovat. Váš pes je prostě pes.
Další skvělé články
5 tipů na jednoduché čichací hry
Psí čich je fascinující nástroj, kterým si pes mapuje svět, učí se a také se baví. Čichání je pro psy přirozenou a uspokojující činností – využívají svůj nos nejen k získávání informací, ale i k relaxaci a uvolnění. Pokud hledáte způsob, jak svého psa potěšit a zároveň ho mentálně stimulovat, zkuste čichací hry. Jsou snadné na přípravu, vhodné pro všechny psy, a navíc posilují váš vztah.
3 tipy pro výběr pamlsků (nejen pro reaktivce)
Často se mi stává, že na trénink dorazí klienti a přinesou si pamlsky, které jejich pes nechce. U pokročilejších týmů je samozřejmě možné použít jiné způsoby a strategie odměňování. Ale pokud chceme využít například techniku protipodmiňování u reaktivních psů, pak se bez nich v podstatě neobejdeme. Sepsal jsem tedy pár tipů k výběru pamlsků, ať už na tréninkovou lekci nebo na běžnou procházku.
Zastavení – chování, které bych jako trenér zvířat učil všechny psy
Pokud se mě zeptáte, co by se podle mého názoru měl učit každý pes (anebo by se o to měl alespoň jeho majitel snažit), tak vás možná překvapím. Není to totiž přivolání, které se v tolika psích knihách udává jako nejdůležitější chování ze všech. A není to ani to „všemi řešené“ netahání na vodítku nebo zanechání o samotě.