Chůze u pravé i levé nohy je chování, které s reaktivcem zkrátka potřebujeme. Typické “k noze” znamenající chůzi u levé nohy, je super, ale my pro běžný život rozhodně potřebujeme i u pravé nohy. Zvlášť s reaktivcem.

Jak naučit chůzi u nohy (i té pravé)?

Ať už chůzí myslíme vyladěnou chůzi u nohy přes targety, navádění, nosetouch nebo jen takovou tu vycházkovou, která třeba není tak přesná, platí pořád to samé. Potřebujeme obě strany. Pokud na ní zatím moc nepracujete, nejsnadnější návod bude asi skrze zónu odměn. Zkrátka si do ruky vezměte pár pamlsků a ukažte pejskovi, že je máte vedle vaší nohy. Tam je při chůzi postupně zkrmujte. Začněte s vysokou frekvencí odměn a postupně ubírejte. 

Proč trénovat chůzi u nohy na obou stranách?

Pro nás je v tuto chvíli ale nejdůležitější myšlenka ta, že chceme mít chůzi u obou nohou natrénovanou proto, abychom mohli vždy správně používat bariéru. Jde proti vám pes a bude vás míjet zleva? Dáváte si svého psa napravo od sebe. Tak, abyste mezi nimi vytvářeli bariéru. 

Jak si psa přehodit na druhou stranu?

Základem bude začít s tímto manévrem ještě ve chvíli, kdy není příliš vystresovaný. Jako vždy je tedy cílem pracovat ještě ve chvíli, kdy pes dobře vnímá, bere si pamlsky a vstupovat tak do situace připraveni. Zároveň můžeme mít obě strany pod rozdílnými povely a pokud nám už funguje chování na slovní povely, stačí nám říct slovní povel. Jasně, to je ideální scénář. 

Co když jsem to ale nestihl a pes je již mírně znepokojen, případně začíná do druhého psa valit?

Uděláme něco, čemu František Šusta říká diskařská otočka, a mně se to moc líbí, protože ten pohyb je dost podobný. 

Jak vypadá “diskařská otočka”?

Pes se dostává přede mě, zastavuji a držím vodítko. Mimochodem je velmi důležité, aby v tuto chvíli pes už nepoposkočil ani o kousek dopředu. Každé takovéhle poskočení znamená další pohecování a do situace nikdy nepřidá nic dobrého. 

Přeručkuji na co nejméně sáhnutí po vodítku ke psovi a stavím se před něj, čelem k němu. Tedy vytvářím bariéru, takovou statickou tentokrát. Jsem zády k cizímu psovi, čelem ke svému. A do boku, tak abych stále vytvářel bariéru mezi psy, mu ukazuji, že chci jít. Ukazuji gestem ruky, kterou mám v tu chvíli volnou, ukazuji natočením mého těla.

Pozor na řeč těla

Psi hodně vnímají, kam nám směřují špičky, kolena, ramena. Schválně se občas zamyslete, jestli postojem svého těla vlastně nesměřujete na cizího psa a neříkáte tím tomu svému, támhle to chci, abys řešil.

Celý manévr tak opravdu vypadá jako diskařská otočka. Zastavím psa, jdu dlouhým krokem před psa, otáčím se k němu čelem, tím dělám bariéru a pořád ve stejném směru kruhu pokračuji do boku psa. Vlastně se tak úplně otočím a mám ho na druhé straně, kde potřebuji. 

Kdy, jak a proč otočku trénovat

Tento manévr pro vytváření bariéry se ale dá použít úplně kdykoliv, kdy si chci přendat psa na druhou stranu (s jeho co nejmenší spoluprací). Moc doporučuju trénovat ho nejprve v klidných situacích. Třeba zkuste jít směrem na strom se psem u levé nohy a pak si ho tímto manévrem přehodit napravo. A jen si u toho pak představujte, jak by to vypadalo, kdyby váš pes už zuřil. Kudy by se vás snažil obíhat a jak byste to museli řešit z hlediska držení vodítka a řeči vašeho těla. Uvidíte, že vám to pak v reálných situacích moc pomůže.